Letos 5. ledna vstoupila v Evropské unii v platnost směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD). Povinně se zatím týká téměř 50 000 společností. Ty se nyní musí připravit na splnění všech požadavků a pokusit se je využít ve svůj prospěch. Váhat se zaváděním do praxe by ale neměly ani malé a střední firmy. Vzhledem k vysoké poptávce a nedostatku ESG specialistů by se jim totiž čekání mohlo výrazně prodražit.
Směrnice umožní společnostem harmonizovat formu a obsah zveřejňovaných zpráv o udržitelnosti, což usnadní práci jak odpovědným investorům, tak zadavatelům různých výběrových řízení. Jedná se tedy nejen o významný krok k dosažení cílů tzv. Green Dealu, ale i modernizaci evropské (a tedy i české) ekonomiky a získání významných konkurenčních výhod pro ty, kteří budou požadavky směrnice efektivně plnit.
Velké společnosti jako průkopníci
50 tisíc společností, na které se nyní směrnice vztahuje, mimochodem tvoří přibližně 75 % ekonomiky v Evropském hospodářském prostoru (EHP). CSRD klasifikuje velkou společnost jako organizaci, která splňuje alespoň dvě ze tří níže uvedených kritérií:
> 25 milionů EUR celkových aktiv a/nebo,
> 50 milionů EUR čistého obratu a/nebo,
> 250 zaměstnanců
Nařízení se vztahuje také na společnosti kótované na burze. Povinnému vykazování budou podléhat i mezinárodní společnosti a společnosti mimo EU s ročním obratem v Evropské unii vyšším než 150 milionů eur.
Kalendář zavádění je jasně daný
To vše je ale stav platný k letošnímu roku. Nakonec se zavedení požadavků vyplývajících ze směrnice CSRD nevyhnou ani malé a střední firmy, pro které budou platit od 1. ledna 2026. Přesně o rok dříve se toto legislativní opatření začne vztahovat na ostatní velké společnosti, které tomuto reportingu dosud nepodléhaly. Od 1. ledna 2028 pak budou CSRD podléhat i podniky ze třetích zemí.
Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) zároveň již dříve připravila standardy pro vykazování udržitelnosti známé jako ESRS. Tyto standardy již schválila i Evropská komise a nabyly účinnosti.
Proč zavádět CSRD již nyní?
Jak vyplývá z výše uvedeného, i pokud vaše firma spadá do kategorie malých a středních podniků, zbývá jí na implementaci směrnice už jen něco málo přes rok.
Vzhledem k náročnosti dané problematiky – především mapování potřebných datových vstupů a tvorbě systému sběru dat – by tak přípravy na ni měly být již v plném proudu.
Dobrou zprávou je, že nejde jen o další zbytečnou byrokracii, jak mnohdy tvrdí ti, kteří toho o implementaci CSRD příliš nevědí. Směrnice totiž může podnikům pomoci přinést řadu výhod. Zaprvé pomůže zefektivnit a zprůhlednit vykazování udržitelnosti, snížit riziko greenwashingu a poskytnout investorům, zákazníkům a dalším zúčastněným stranám jasnější informace o udržitelnosti. Ucelený přehled o uhlíkové stopě společnosti navíc poukáže na oblasti, kde má význam zavádět úsporná řešení, která sníží nejen dopad na životní prostředí, ale především ušetří náklady díky provozním úsporám.
Klíčové dopady jsou však již nyní viditelné především ve vztazích v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Uspět v tendru dnes pro české dodavatele často znamená mít spočítanou uhlíkovou stopu vlastní firmy nebo jejích produktů. Podobné nároky zatím na své dodavatele kladou zejména velké nadnárodní společnosti. Je ale jisté, že okruh podobných zadavatelů bude neustále růst.
Firmy, které včas naskočí do už rozjetého vlaku a budou v některých oblastech vykazovat lepší výsledky než jejich konkurenti, mohou díky ESG reportingu zaznamenat nárůst obchodů a tržeb již nyní. Budou tak o krok před konkurencí, která bude se zavedením směrnice čekat až na poslední chvíli (a samozřejmě se mu stejně nevyhne).
Nechte si poradit od odborníků
Nezbývá tedy než doufat, že možnosti, které transformace evropského průmyslu v zelenou ekonomiku nabízí, si včas uvědomí co nejvíce českých podniků. Nelze popřít, že proces ESG reportingu vyžaduje koordinovanou spolupráci a výměnu dat, která musí být zpracována a přizpůsobena dle příslušných standardů.
Podnikatelé a firmy v tom všem ale naštěstí nejsou sami.
Nabízí se jim rozvinutá softwarová řešení, která pomohou vše co nejvíce zjednodušit a spoustu práce udělají za ně. Navíc mohou odhalit další potenciál pro získání větší konkurenční výhody.
Příkladem takového softwaru je platforma Green0meter, která informace nejenže jednoduše posbírá a připraví z nich povinné reporty, ale hlavně automaticky doporučí, co by daná společnost měla udělat, aby snížila svou uhlíkovou stopu, ušetřila na výrobě nebo zvýšila retenci a spokojenost svých zaměstnanců. Je to zkrátka technologie, která může pomoci tomu, aby byl Green Deal skutečně hoden 21. století, tedy aby se z něj stal nový iDeal. Jinak řečeno, aby se o tolik potřebných inovacích pro rozvoj české ekonomiky přestalo stále jen mluvit a začaly se také konečně zavádět do praxe.
留言